Drobečková navigace

O nás > Historie > Parku

Historie parku

Zámecký park v Nových Zámcích s doprovodnými budovami je součástí velkoryse řešeného krajinného areálu. Základem pro vznik této rozsáhlé krajinářské kompozice se stal původně lovecký hrádek pánů z Boskovic, na jehož místě nechal v roce 1690 postavit Jan Ondřej z Lichtensteina lovecký zámek, který byl v letech 1730-1733 barokně přestaven podle plánů Antonína Marii Nicolae Beduziho. V roce 1805 však stihl zámek rozsáhlý požár. Rozhodnutím knížete Jana I. Josefa z Lichtensteina byla v letech 1806-1808 uskutečněna velkorysá přestavba zámku. Autorem přestavby byl známý vídeňský architekt Joseph Hardmuth. Slavnostní sál vyzdobil iluzivní malbou s motivy hudebního zátiší Michael Robert. Současně byla navržena a vytvořena Bernardem Petrim krajinná kompozice.

Novozámecké panstvo totiž věnovalo pozornost i úpravě okolí svých sídel. Nám se dochovala úprava Nových Zámků, kterou provedli Lichtenštejnové, jejichž sídla v Lednici a Valticích jsou poněkud známější než Nové Zámky. Lichtenštejnové nechali upravit krajinu kolem novozámeckého paláce, jak zámek byl nazýván, jako přírodní anglický park s oborou a romantickými stavbami. Zámecký park o rozloze 5,22 hektaru je ojedinělou ukázkou přírodně krajinářského parku v lužní krajině.

Podobně jako v Lednici a Valticích i v okolí Nových Zámků vyrostla v krajinné kompozici celá řada drobných staveb. V ukončení hlavního průhledu na protilehlém vrchu "Třesíně" byla postavena tzv. "Rytířská síň". Z ní se bohužel do dnešní doby dochovaly jen základy. V její nedaleké blízkosti byl postaven dodnes dochovaný "Čertův most" s vyčnívajícím kamenem nad cestou, stejně jako je tomu v zámeckém parku v Lednici u jeskyně zvané "Peklo". Nedaleko zámku, při řece Moravě, na dřívějším ostrůvku vznikl obelisk tzv. "Komín". Další stavbu doplňující areál představuje chrámek přátelství zvaný "Templ". Neodmyslitelnou součástí krajinného areálu je také obora s "Růžovým (zámeckým) rybníkem" a "Nový dvůr" využívaný k hospodářským účelům. Za knížete Aloise z Lichtensteina byl na místě pohřebiště raněných vojáků z pruské války při cestě mezi zámkem a "Novým dvorem" postaven černý votivní kříž. Součástí krajinného areálu jsou také postupně vzniklé hájovny.

Kompozice novozámeckého parku ladí s celkovou kompozicí širšího okolí, přičemž park přechází plynule do podrostu Doubravy a podzámeckých luk. Areál si zachoval své podstatné hodnoty, i když byl v nedávné minulosti necitlivými zásahy narušen. Autorem krajinných a zahradnických úprav s dalekými parkovými průhledy do krajiny (vyvolávají iluzi velkolepých prostorů), provedených v první polovině 19. století, byl Bernard Petri, který se neomezoval jen na blízké okolí zámku, ale své architektonické cítění umocněné botanickými vědomostmi přenesl do širšího okolí. Hlavními znaky tohoto stylu jsou daleké průhledy, aleje doplněné rozličnými, často dominujícími stavbami s možností vyhlídky a důraz na menší scenerie a zakoutí.

Hlavní dominantu prostoru představuje samozřejmě zámek, postavený na nejvyšším bodě. Jeho dimenze včetně výzdoby, stejně jako pojetí jeho okolí je podřízeno dálkovým pohledům. Původně byla totiž budova zámku zarámována do vysoké zeleně pouze na okrajích. Později byl zámek pohledově rozčleněn dalšími souměrně umístěnými trojicemi stromů, které více zdůraznily architektonicky nejpropracovanější střední část zámku. Na ose zámku byl později vysazen dub červený, který však nebrání hlavnímu průhledu. Při palouku v západní části parku se na okraji souvislého porostu nachází i jeden z nejkrásnějších stromů v celém parku - mohutná stará lípa.

Výsledkem pak je dílo, které má nenapodobitelné kouzlo. Zámecký park je osazen převážně dřevinami domácího původu (např. lípa srdčitá, javor mléč, javor horský, jasan ztepilý, lípa velkolistá), exotičtější druhy dřevin (zeravy, jedle stejnobarevná, vejmutovky, douglasky) jsou vysazeny u zámku.

Vzhledem k historické ceně i nepopiratelné estetické hodnotě parku byl vypracován projekt kompletní regenerace parku. V rámci tohoto projektu posoudili ing Kubeša a ing. Dlouhý zdravotní stav dřevin, navrhli jejich ošetření a další pěstební opatření. Nejčastěji se ukázala potřeba opravných řezů, ošetření ran, zlepšení stability, ošetření dutin, vazeb v koruně a kácení. Mykologická expertiza potvrdila, že mnoho stromů je napadeno dřevokaznými houbami (zjištěno 9 druhů). Nemalé množství stromů také trpí boubolovitostí a je napadeno jmelím. Vykáceny budou muset být stromy za hranicí životnosti, stromy velmi poškozené a proschlé, stromy hrozící rozkladem a pádem, jakož i mladší náletové anebo nevhodně vysazené dřeviny, narušující kompoziční strukturu parku. Řada z těch posledně jmenovaných náleží v CHKO Litovelské Pomoraví k nepůvodním druhům dřevin. Byly nově vysazeny některé dřeviny, které nahradily, případně doplnily stávající dřeviny v souladu s původní myšlenkou tvůrců krajinného areálu (kompozičním záměrem). Jejich skupiny prostor netříští, nýbrž přispívají k jeho kompoziční ucelenosti.

Realizace projektu byla svěřena zahradnické firmě Zahrada Olomouc, s.r.o, která ve výběrovém řízení podala nejvýhodnější nabídku. K podání nabídky bylo vyzváno 14 zahradnických firem, soutěže se zúčastnilo 7 zahradnických firem. Projekt byl realizován díky dotaci Státního fondu životního prostředí ČR. Ústav sociální péče se ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblastí Litovelské Pomoraví snaží přispět k zachování a obnovení původních krajinných záměrů. Propojením zámeckého parku s krajinou, obnovením rekreační funkce parku pro nejširší veřejnost a zpřístupněním slavnostního sálu či expozice o historii zámku spojuje ÚSP Nové Zámky sociální poslání ústavu s ochranou a rozvíjením kulturního dědictví. Projekt regenerace zámeckého parku v Nových Zámcích byl ukončen v závěru roku 2001. Všichni, kteří se na jeho realizace podílejí, jsou přesvědčeni, že bude nejen příspěvkem k zachování historického a estetického odkazu našich předků, ale nemalou měrou přispěje i k rekreačnímu zvýraznění krásné lužní krajiny Litovelského Pomoraví.

novezamky_footer1.png