Drobečková navigace

O nás > Historie > Zámku

Historie zámku

Původní zámek, či spíše letohrádek (Lusthaus), nechal pravděpodobně postavit Jan Dětřich Černohorský z Boskovic někdy v době mezi lety 1547-1557. Kolem roku 1690 nechal letohrádek přestavět tehdejší majitel úsovského panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. V letech 1730-1733 byl za Josefa Jana Adama knížete z Lichtenštejna zámek přestavěn v barokním slohu. Projekt vypracoval vídeňský architekt Antonín Beduzzi. Po přestavbě byl zámek jednopatrový s půdním patrem. Jeho půdorys je zakreslen na přehledné mapě úsovského panství z roku 1774.

Dne 25. února 1805 byl zámek poškozen požárem, jehož rozsah nelze dnes již určit.  Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna zadal zhotovení plánů nového zámku u svého dvorního vídeňského architekta Josefa Hardmutha. Ten byl s plány hotový v létě roku 1806, o dva roky později byla stavba hotova. Dnešní podoba zámku tedy pochází z doby, kdy byl zámek přestavěn v klasicistním stylu, tj. z roku 1808. Tehdy byla boční obytná křídla zámku prodloužena a byly změněny rozměry velkého slavnostního sálu v prvním patře. Slavnostní sál je zdobený ilusivní malbou s motivy hudebních zátiší od Michala Roberta. V letech 1835-1836 byla střecha paláce pokryta břidlicí, v průběhu let byly prováděny další běžné opravy zámku.

Zámecká kaple zasvěcená patronovi lovců a myslivců sv. Eustachovi byla v roce 1839 situována G. Wolným do prvního poschodí, v roce 1916 je zmiňována ve druhém poschodí. Mše obstarával kněz najatý panstvem. Každý den se sloužila jedna mše svatá, v neděli a ve svátky se zúčastňovali bohoslužeb i lidé z okolí, bývalo jich až 190. Fundace pro zámeckého kaplana byla založena v 18. století.

V roce 1912 byl z Úsova do Nových Zámků převezen archiv se spisy do roku 1850, v roce 1941 byl odvezen do Opavy. Spisů byl celý nákladní vagon. Minoritský klášter v Opavě, kde byl archiv uložen, na jaře 1945 vyhořel. Zachráněno bylo jen 26 knih, 2 lesní účty, repertáře a gruntovní knihy. V zámku v letech 1939-1945 sídlila správa lichtenštejnského velkostatku. V červenci 1945 vznikla Ústřední komise pro správu bývalých lichtenštejnských majetků. Majitelem zámku se stal stát a nejprve ho využívala Československá lidová armáda. V roce 1950 přešlo užívací právo na Československé státní lesy, které v zámku umístili část zemědělsko-lesnického archivu. Ten byl v roce 1953 převezen do Janovic u Rýmařova, kde jeho část roku 1954 shořela. V roce 1955 se uživatelem záku stalo Ministerstvo národní obrany, od roku 1962 spravoval zámek Okresní národní výbor v Olomouci (po roce 1990 pak Okresní úřad).

Zatím poslední etapou historie zámku je jeho přeměna v pracovně-výchovný Ústav sociální péče pro chlapecký dorost s mentálním postižením, který byl zřízen v roce 1964, otevřen byl 1. října. Náklady na přebudování činily kolem půl miliónu korun. Bylo nutné provést řadu stavebních úprav, a to zejména: vybudování postranního vchodu, opravu stropů v sociálních zařízeních, přestavbu kuchyně, novou střechu celého objektu. Další úpravy byly provedeny také v zámeckém parku.

Původní zámecký mobiliář neexistuje. Zničena jsou všechna kachlová kamna, většina původních dveří i výzdoba sálů (výjimkou je slavnostní sál). Předpokládá se, že pod výmalbou bude zachována původní malována výzdoba.

 

novezamky_footer1.png